Reference

Dne 10. prosince 2021 v Subaru Sedlčany převzal nový Subaru Forester Oldřich Svoboda, bývalý reprezentační a ligový hokejový brankář.
Forester je snadno ovladatelné a bezpečné SUV, zároveň překvapí prostorností a pohodlím. Hybridní pohon e-Boxer kombinuje elektromotor se dvěmi klíčovými technologiemi Subaru: motorem Boxer a symetrickým pohonem všech kol. Nové spojení přináší parádní zážitky ze sportovního řízení, tak i ticho a pohodlí v kabině bez nežádoucích hluků a vibrací na všech typech cest, kterými se ubíráte. Více produktových informací: https://www.autovero.cz/modely/subaru-forester 

Informace o sportovní hráčské kariéře Oldřicha Svobody:
S hokejem začínal ve Stadionu Hradec Králové, jehož je odchovancem. Postupně prošel všechna mládežnická družstva a již ve svých 16 letech se dostal i na soupisku A týmu dospělých hradeckého Stadionu v 1. ČNHL. V sezoně 1990/1991 se mu v Dukle velice dařilo a získal tak s týmem zatím poslední titul a prvenství v lize. V prosinci roku 1990 poprvé okusil nominaci do národního A týmu. V roce 1991 byl vyhlášen nejlepším brankářem ligy a také se podíval na mistrovství světa po boku brankářů Břízy a Hniličky do Finska. V nadcházející sezoně 1991/1992 v Jihlavě odchytal 28 zápasů a po nich si vyzkoušel zahraniční angažmá. V TPS Turku stihl odchytat v sezoně 11 zápasů. V roce 1992 se opět podíval do reprezentace, se kterou v únoru přivezl bronzovou medaili ze Zimních olympijských her v Albertville. V nadcházejícím dubnovém 56. Mistrovství světa hraném v Praze a Bratislavě opět nechyběl v nominaci a pověsil si po turnaji na krk druhou bronzovou medaili. V zápase o třetí místo zdolalo Československo Švýcary 5:2.

V sezoně 1992/1993 přestoupil z finského TPS Turku do dalšího tamního klubu – Reipäs Lahti. Jeho bývalý klub Turku oslavil v této sezoně titul. V Reipäs Lahti vydržel i další sezonu 1993/1994. V mezidobí let 1995–1999 strávil Oldřich Svoboda čtyři sezóny v Českých Budějovicích. V sezóně 1999/2000 působil v celku nejvyšší německé hokejové ligy Moskitos Essen. V sezónách 2000–2002 působil v extraligovém týmu HC Znojemští Orli. S ním v sezóně 2000/2001 vyhrál základní část extraligové soutěže. Na začátku sezóny 2002/2003 odešel do ruské nejvyšší hokejové soutěže, týmu HC Molot Perm. Svoji hokejovou kariéru ukončil v sezóně 2003/2004 v extraligovém týmu HC Bílí tygři Liberec.

Subaru Outback: nejlepší auto mého života.

Tím ale nikomu nevnucuji, že jde o nejlepší auto na světě. Řídím přes 30 let, vlastnil jsem deset různých vozu a najel téměř jeden a půl milionu kilometrů. Outback se téměř blíží ideálu mého osobního vozu. Se stylem života jsem vždycky kombíkovej. Dřív rodina a děti, v současné době dvě kola, dva paddleboardy, jetsurf, horolezecký batoh, golfový bag - požadavky, které musí splňovat objem úložné plochy mého auta. A samozřejmě jízdní vlastnosti. A po těch není automobilu absolutně co vytknout. Radost z jízdy, spolehlivost a bezpečí. Jsem zimní typ, Vysočina a sníh patří k sobě. A k nim samozřejmě čtyřkolka Subaru. Fantazie. Dvou a půl litru benzínového motoru jsem se prvně obával, čekal jsem spotřebu nad 10l; jezdím dost dynamicky a přesto se pohybují okolo 9 l.

Velkou část svého života jsem prožil na horách. Bylo normální že všude na světě se zdravíme. Horolezci jsou zvláštní, hrdá parta. A subaráci taky… Ahoj!  

Proč Subaru, proč Subaru Outback? Kamarádi nebo známí se mě již několikrát ptali, proč si nekoupím nějaké luxusnější nebo větší auto než je Outback. Vždy jim akorát řeknu. Dokud v něm nejezdíš, nikdy to nepochopíš.

Rád se do referencí připojím, už jen pro to, že je fajn že se subaristé zdraví a to je mi příjemné. Nacházím v každém takovém pozdravu různé „odkazy“.

Po revoluci jsme se za volantem v zahraničí také zdravili mezi náklaďáky, to už dneska není, další je zdravení mávnutím na motorkách, taky příjemné. A naposled u nás v údolí, tam se mává ikdyž jdou lidi pěšky a nejsou si jistí kdo zrovna jede.

Spokojenost s XV ?

Ano, spokojenost.

Pokusím se zachytit nějaké postřehy.

Nemohu se pořád vzdát toho porovnávání se Škodou Yeti. Zatím jediný jasný parametr výhody škodovky je spotřeba a z ní vycházející dojezd, tam je Yetouš ve předu a to se asi nezmění.

Reportáž v bodech :

Pohodlí : rozhodně lepší, měkounké ale né naklánějící, jistota v zatáčkách, ticho a nedrncání na drobných nerovnostech, sedačky lepší, měkčí, jen by mohlo být seřizování bederní podpěry v sedáku. Do pohodlí rozhodně patří automat, řadí krásně, bez skoků, člověk může pít kávičku a pohoda.

Motor : pohoda, točí se jak blázen, je znát sportovní geny, zcela spokojenost, jen ten jeho apetit, ale to k tomu patří, bez spotřeby není sportovní ježdění.

Karoserie : pevná bez vrzání a divných zvuků. Tady speciální poznámka k měkkým plastům v oblasti pod nárazníkem. Neuhl se mi při jízdě jeden „pařízek“ a trefil jsem ho předním rohem. Vše šlo srovnat a sesadit zpět svépomocí, nic nepopraskalo, jako by to bylo předem takhle konstruované, aby to vydrželo drobné kolize v terénu. Takže pochvala.

Jízda a asistenty : pohoda, vše funguje, samo brzdí, samo řídí, kamery vidí a ukazují, muzika a s ní spojené ovládání, listování v menu radia, medii a telefonu naprosto spokojenost, jen se to musí člověk naučit a zaužívat.

Jízda a zážitky : zatím naprostá spokojenost, jezdím denně po nezpevněných cestách, hodně bláta, sněhu, výjezd do kopce, zcela v pohodě. Dvakrát jsem vyprošťoval jiná auta ( 1 zapadlé a 1 po bouračce z pole) naprosto v klidu, velká spokojenost

 Takže shrnuto jsem spokojený, XV plní to co jsem chtěl a přidanou hodnotou je to, že to není masovka a to jsem chtěl, nejezdit „euroautem“